|
|
Srovnání italského originálu a českého překladu Věčného pekelného žaláře
Jasanská, Zuzana ; Pelán, Jiří (vedoucí práce) ; Flemrová, Alice (oponent)
Úkolem diplomové práce je srovnání díla La prigione eterna dell'Inferno, jehož autorem je Giovanni Battista Manni, a jeho českého překladu, který byl pořízen Václavem Matějem Šteyerem. La prigione vychází v roce 1666. V lednu roku 1676 se objevuje Šteyerův Věčný pekelný žalář. Šteyer pravděpodobně překládal přímo z italštiny dle čtvrtého vydání Manniho originálu z roku 1669. V tomto vydání Manni změnil některé části v posledních kapitolách, tyto změny nalezneme také v českém překladu. Ani Manni nebyl ve svém díle původní. Inspiroval se traktátem španělského jezuity Juana Eusebia Nieremberga. Ve své práci jsem se snažila vysledovat, jakým způsobem Šteyer postupoval při převodu Manniho spisu, a to především na poli lexikonu, syntaxe a stylistiky. Zastavila jsem se také u toho, jak se v textech projevuje rétorika jezuitských škol.
|
|
|
Valerius Maximus a exemplum
Černá, Julie ; Kuťáková, Eva (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent) ; Mouchová, Bohumila (oponent)
Sbírka exempel Valeria Maxima, nazvaná Facta et dicta memorabilia, stála po dosti dlouhou dobu stranou zájmu moderního literárněvědného bádání. Chápána jakožto praktická příručka pro řečníky vysloužila si kritiku pro údajně nízkou literární a jazykovou úroveň zejména v první polovině 20. století. Byť byl tento pohled později do jisté míry revidován a Valeriovi byly přiznány literární ambice až do té míry, že dílo bylo označeno za svébytný literární počin autora, jenž ve své sbírce předkládá přehled morálních hodnot a měřítek své doby, zůstává zájem o jeho práci dosti roztříštěn, když badatelé preferují rozbor specifických aspektů díla (etika, náboženství, historická reflexe apod.). Tato práce usiluje o komplexní pohled na celek Valeriovy sbírky na pozadí analýzy teoretického výkladu o exemplu, jak byl dochován v rámci římských teoretických rétorických spisů. Výklad je veden od rozboru celku, při němž je zkoumán způsob uspořádání celé sbírky, přes popis struktury jednotlivých kapitol a jejich členění až po úroveň základní stavební jednotky, exempla. Značný důraz je přitom kladen na informace týkající se zaměření díla či zařazení konkrétních témat, jež v rámci předmluv a dalších komentářů vkomponovaných v díle předkládá sám Valerius. Intertextuální optika, jež byla pro zkoumání Valeriova exempla zvolena,...
|
|
|
Ortografie rukopisných exempel Konstantina Fridricha Levého
ANDERLOVÁ, Michaela
Diplomová práce obsahuje přepis třiceti dvou exempel sepsaných roku 1681 cisterciáckým laickým bratrem Konstatninem Fridrichem Levým ve Zlaté Koruně. Spolu s již padesáti transliterovanými exemply představuje tento rukopis materiálovou základnu pro analýzu jeho grafické stránky. Cílem výzkumu je přispět k bádání o pobělohorském písařském pravopisu. Ortografické jevy byly zkoumány na vymezeném úseku textu a výsledky výzkumu statisticky zpracovány do tabulek a grafů.
|
|
|
Valerius Maximus a exemplum
Černá, Julie ; Kuťáková, Eva (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent) ; Mouchová, Bohumila (oponent)
Sbírka exempel Valeria Maxima, nazvaná Facta et dicta memorabilia, stála po dosti dlouhou dobu stranou zájmu moderního literárněvědného bádání. Chápána jakožto praktická příručka pro řečníky vysloužila si kritiku pro údajně nízkou literární a jazykovou úroveň zejména v první polovině 20. století. Byť byl tento pohled později do jisté míry revidován a Valeriovi byly přiznány literární ambice až do té míry, že dílo bylo označeno za svébytný literární počin autora, jenž ve své sbírce předkládá přehled morálních hodnot a měřítek své doby, zůstává zájem o jeho práci dosti roztříštěn, když badatelé preferují rozbor specifických aspektů díla (etika, náboženství, historická reflexe apod.). Tato práce usiluje o komplexní pohled na celek Valeriovy sbírky na pozadí analýzy teoretického výkladu o exemplu, jak byl dochován v rámci římských teoretických rétorických spisů. Výklad je veden od rozboru celku, při němž je zkoumán způsob uspořádání celé sbírky, přes popis struktury jednotlivých kapitol a jejich členění až po úroveň základní stavební jednotky, exempla. Značný důraz je přitom kladen na informace týkající se zaměření díla či zařazení konkrétních témat, jež v rámci předmluv a dalších komentářů vkomponovaných v díle předkládá sám Valerius. Intertextuální optika, jež byla pro zkoumání Valeriova exempla zvolena,...
|
|
|
Ježíš Kristus je jedinou normou křesťanské morálky: Sacramentum et exemplum a jejich mravní význam v díle Benedikta XVI.
Válka, David ; Lorman, Jaroslav (vedoucí práce) ; Sládek, Karel (oponent)
Bibliografická citace Ježíš Kristus je jedinou normou křesťanské morálky : Sacramentum et exemplum a jejich mravní význam v díle Benedikta XVI. : diplomová práce / David Válka ; vedoucí práce: ThLic. Mgr. Jaroslav Lorman, Th.D.. -- Praha, 2014. -- 77 s. Anotace Ježíš Kristus svým učedníkům v řeči na rozloučenou přikazuje lásku (Jan 13,34 a 15,12), nicméně de facto přikazuje sebe, protože on je ztělesněná láska. On je svátostí - Sacramentem, přijímáme jej v eucharistii a tím proměňuje naše bytí, disponuje nás k lásce. Rovněž je příkladem - Exemplem, který nás stále učí žít v lásce a konat skutky lásky. Tyto dva aspekty jsou tématickým předmětem této práce. Prvním úkolem je analyzovat mravní významy obou aspektů v díle Benedikta XVI. Za klíčové dílo je považován triptych Ježíš Nazaretský I., II. a Ježíš Nazaretský: Prolog, vydán v českém překladu 2008 (I. díl), 2011 (II. díl) a 2013 (Ježíš Nazaretský: Prolog), zkráceně "Jesus- Buch". V nepřímém dialogu k Jesus-Buch jsou všechny tři papežovy encykliky, zejména Deus caritas est. V rámci pojímaného tématu je podstatná i kniha Duch liturgie (vyd. 2006). Vzhledem k rozsahu práce je zaměřena analytická část práce pouze do takové hloubky, aby základní teze: "Ježíš Kristus je jedinou normou křesťanské morálky" byla teologicky legitimní. Cílem práce je prokázat,...
|
|
|
Pojetí vztahů mezi mužem a ženou v mravněvýchovném prozaickém cyklu Šimona Lomnického z Budče
Bednaříková, Petra ; Sládek, Miloš (vedoucí práce) ; Havelka, Tomáš (oponent)
V této diplomové práci je pojednáno o životě a díle předbělohorského básníka, prozaika a dramatika Šimona Lomnického z Budče s přihlédnutím k dobové kritice. Blíže je představen jeho mravněvýchovný cyklus, zejména spis Kupidova střela, jehož ústředním motivem je právě vztah mezi mužem a ženou. S ohledem na Lomnického časté užívání exempel, je pojem vymezen, následně je podán stručný historický vývoj exempla. Dále se práce věnuje exemplům v kontextu právě mravněvýchovného cyklu. Klíčová kapitola Pojetí vztahů mezi mužem a ženou zobrazuje Lomnického koncepci manželství, incestu, sodomského hříchu a také pomsty. V rámci této kapitoly podáváme typologii mužských a ženských postav, které se v Kupidově střele vyskytují.
|
|
|
Elijah in the New Testament and Apocryphal Literature
Hládek, Mária ; Dus, Jan (vedoucí práce) ; Mrázek, Jiří (oponent)
Prorok Eliáš je v hebrejskej Biblie pokladaný za spravodlivého jednotlivca, ktorý nezakúsil smrť, ale bol vzatý do neba na ohnivom voze. Táto práca sa pokúša objasniť ako sa s touto legendou vysporiadali Nový zákon a starozákonné pseudepigrafy v ich kontexte, ktorý je závislý na obrazotvornosti náboženského pozadia, v ktorom sa očakáva príchod Eliáša. Keďže sa spisy Nového zákona a starozákonných pseudepigrafov zaoberajú skutočným alebo fiktívnym kontinuom s hebrejskou bibliou, (ktorej kánon nemusel byť v dobe vzniku daného novozákonného alebo pseudepigrafného spisu uzavretý), priama narážka na proroka Eliáša vedie k tvrdeniam o povahe viery v období neskorého judaizmu a raného kresťanstva a o spôsobe akým sa tento legendárny materiál vyvíjal. Podľa toho na aké skutočnosti a osoby sa prorok Eliáš v daných spisoch vzťahuje a so stálym prihliadaním na náboženský kontext spisov, je možné dozvedieť sa, ktoré motívy týkajúce sa tejto postavy sa dajú pokladať v kresťanskom kánone za uzavreté a ktoré žijú ďalej vlastným životom v okruhoch, ktoré preberajú židovsko - kresťanské materiály.
|
|
|
Srovnání italského originálu a českého překladu Věčného pekelného žaláře
Jasanská, Zuzana ; Pelán, Jiří (vedoucí práce) ; Flemrová, Alice (oponent)
Úkolem diplomové práce je srovnání díla La prigione eterna dell'Inferno, jehož autorem je Giovanni Battista Manni, a jeho českého překladu, který byl pořízen Václavem Matějem Šteyerem. La prigione vychází v roce 1666. V lednu roku 1676 se objevuje Šteyerův Věčný pekelný žalář. Šteyer pravděpodobně překládal přímo z italštiny dle čtvrtého vydání Manniho originálu z roku 1669. V tomto vydání Manni změnil některé části v posledních kapitolách, tyto změny nalezneme také v českém překladu. Ani Manni nebyl ve svém díle původní. Inspiroval se traktátem španělského jezuity Juana Eusebia Nieremberga. Ve své práci jsem se snažila vysledovat, jakým způsobem Šteyer postupoval při převodu Manniho spisu, a to především na poli lexikonu, syntaxe a stylistiky. Zastavila jsem se také u toho, jak se v textech projevuje rétorika jezuitských škol.
|
|
|
Antické ideály ve službách středověku
Hanzová, Barbora
Od konce 12. století roste v kazatelské praxi zájem o historii: antické hrdinské příběhy jsou užívány jako kazatelská exempla. Článek srovnává obsah, formu a funkci příběhu o lidské oběti (Tubach, F. C. Index exemplorum, n. 2745), který zpracoval Livius ve svých Dějinách a který se v 15. století uplatňuje v traktátu De quattuor virtutibus cardinalibus, ve sbírce Gesta Romanorum a Postile zderazské.
|
host ::
RSS.